na Blog.cz

DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ, DPČ

Až s naprostou přesností rozluštíte tuto zprávu, postoupíte na mém žebříčku přátel o nula procent. Fér nabýdka ne?

Momentálně je po půlnoci, píšu si s mladým mužem, který se v jednom období zasloužil o ne moc příjemné vzpomínky a chvíle a vcelku fajn se bavim. Není to pomsta, vůbec nedělám to, co by si pán nepřál, ani nedám na přítelovi rady (jako kamarád) a píšu si o sexu. Skoro. Jsem mladá, krásná a perspektivní partie, tak co by ne?

Upřímně, nějaký sex na jednu noc mi je vcelku jedno. Už teď se tlemim při setkání toho chlapce. No vlastně, vy už ho znáte. Jednou zde byla jeho fotka. Ale v tu dobu se svět točil jinak. Veseleji. (twe ted jsme napsala slovo sexuální chtíč :D). Ne, tenhle článek je o ničem. Začnu o něčem veselějším a ne tak nabitým ironií. Všechny slova,¨kde se nachází nějaký podtex se Sexem nahradtě banánem. Hned to bude zábavnější čtení.

Společensky žiju. A taky přednastavuji článek, protože i když tohle mělo být už u Ideonu, dám to samostaně. Je to zveřejněné o 2 dny déle, než sem to napsala. A prosíííím, já chci komentáře...

Docela jsem se divila, když nás uřitelka oznámila, že bychom mohli jed na další Pragu na výstavu. Minule, když jsme byly na Polygrafu to bylo vcelku... zajímavé, ale tohle se mi líbilo mnohem více.

Na nějakém místě, které se nachází vedle rektorátu univerzity někoho, se konala výstava novinášských fotografií. A musim říct, lidi, kdo bydlíte v Prage, dětě se tam podívat! Obyčejná fotografie dokáže tak být krásná!

Opovažte se mi vyčítat, že jsme nejdřív jako že ukončila činost, a ted zase stračim. Můj blog, můj život, moje věc.

Takže jsme myslím někdy slíbyla, že napíšu o odvaru v Ideonu. Tady to je.

Tak to rozjedem.

Jo a prosím, když se vám to nechce číst a nebo pak komentovat, tak se podívejte alespon na krátké video s Leošem, jak si užívá na podiu a pak to kapáček okomentujte. Měla jsme ještě jedno video, kdy si Patrik svléká triko a Leoš do toho zpívá Miluju, ale to asi sem nedám. Nebo... Fájn, já to dám do streamu no. Dole to je už.

Twé, já se vrátim, ale ne hned. Se hned nezbláznim ne?

Třeba by ste věděli, jsem porád v prdeli. Ale můj milovaný (láska není již opětovaná ale milovaný je porád) mi řekl, at si najdu nějakého bouchače, tak prosimvás, pokud znáte nějakého tmavovlasého, zelenookého medvídka (ignoruji podobnost s mým milovaným) tak mu dejte na mě kontakt. Třeba blog. Ale pokud bude chtít jen sex, tak to nevedu.

Až se vrátím do původního stavu (přesně kdy vám nepovim), tak vám povim o tý akci, co byla v Ideonu. Nebudu zminovat negativa, jen pozitivní myšlení. A kdyby se tam něco negativního objevilo, tak mě mlaťte co hrdlo ráčí, už jsme si stejně málem zlomila ruku, jak jsem včera v záchvalu zoufalctvíí odhodila Cecila a pak se udeřila takovou mrdou do zdi, že jsem vážně myslela (doufala) že sem si paznechtek zlomila. Bohužel.

A taky. Prosimvás. Jsem možná magor, labilní osoba se sklony k zveličování, přehánění, lezení do prdele někomu, kdo si to nezaslouží, ale svého Ex přítele mám právo urážet jen já, takže se mi do něj nenavážejte. On nemůže za to, že mě nemiluje. Za to můžu já přece.

A taky se nezabiju. Nejsem moc jistá, jesti až umřeme, zůstaneme na světě bdít a koukat co se kolem nás děje. Proto to teda neudělám. I když mě strašně zajímajá reakce na to,že jsem umřela, ale protože to momentálně newim, tak to neudělám. Představa plačícího milovaného u mého hrobu je sice hodně lákavá, reálnost toho je však tak mizivá, že nemá cenu se zabit. Takže prosííím, všech těchto poznámek se ušetřte, stejně do toho můžu mluvit jen já, a i když vy byste kafrali 2o hodin v kuse, kdybych byla přesvěčená, stejně to udělám. Jasný?

Konec

Nemám sílu. Kdybych se více než rok neozývala, tak jsem mrtvá. Možná jsem se zabila, nebo mě něco zabilo. Výsledek by byl stejný. Časem zveřejním dopisy pro Tomáše, at víte, co to pro mě znamená. Ať víte, co dokážu cítit a jak strašně odporná dokážu být. Ale nikdy není nic hočího, než ten koho milujete vám ublíží natolik, že ani žít už nehcete. A hlavně, že ví co k němu cítíte. Ale vy mu musíte slíbit, že nic neuděláte. Že budete hodný a nezpůsobíte si něco. Ale to, že on vás zabíjí, že ukradl vaše srdce a teď s nim hraje tenis ho nezajímá. Protože jste nudná. Protože mu ho nedokážete pořádně vykuřit, pře se vám z toho dělá špatně. Že nepolykáte. Protože jste psychicky labilní jedinec, který tohle nedokáže snášet.

Nechci vaše komentáře. Chci, aby jste na mě zapoměli. Že Žádná Pawja AfroGirl není. A nikdy nebyla. Nevim co ted budu delat. Prostě to zkončím a je to. A pak mu řekněte, že to bylo kvůli němu. Že on za všechno může. Vadit mu to nejspíš nebude, protože ta jeho nová super konzultantka dokáže vynahradit jakoukoliv hnusnou, blbou, frustrovanou Pavlínu.

Dělejte, že je všechno za mnou. Mám radostné informace a chci abyste zářili štěstím, jako slečna Pawjínka

Včera jsme rozhazovala. Podle svého nového životního motta jsem kupovala a kupovala, že moje maličkost, která se raduje z maličkostí málem pukla radostí a štěstím. Moje nálada pak vyprovokovala i jistý jiný fakt, který ve mě vzbuzuje naději, ale to až někdy jindy.

Nedokážu napsat žádný článek, který bych se odhodlala zveřejnit. Všude píšu o tom samém, pořád dokola. Pokaždé trochu jinak. Nesnášim tuhle stránku své osobnosti. Tu, která se sice dokáže strašně dobře předtvařovat, ale zároveň není daleko od sebepoškozování a psychické sebedestrukce.

Je mi jedno, že tohle vyzní jen jako ty oběžníky, co píši didlinky, když na blogu nejsou. Mě je to jedno. Ať mě vykopnou z klubu. Když né kvůli tomuhle, tak kvůli hrubkám. Všichni strašně neomylní mi to pořád vyčítají. Děte do háje. Až vy budete v prdeli taky si rýpnu, aby jste zalezli ještě hlouběji.

Pžedem upozorňuju, že každýmu hnusnýmu komentáři blokuju IP.Předtím mě to mořná rozesmívalo, ale teď na tohle nemám náladu, tak kušujte.

A taky nemám náladu na komentáře. Teď jsem sice jeden hodila, ale vám ostatním nejsem schopna něco napsat. Hlavně po tom, že při 15 větách strácím pojem o obsahu a myslím na něco jiného. Klidně si tomu říkejte třeba deprese nebo něco takovýho. Já prostě vím, že tohle to není a že to jen (jak jsme někde slyšela) potřebje čas a já se z toho dostanu. Jako o vánocích. Taky jsme byla v poho. Sice jsem se v průběhu toho menšího kolapsu změnila, ale žiji. Teď to sice vypadá na větší změnu, ale snad to přežiju taky.

Takže teď tu možná nebudu. Od velkého dne je to už 3 dny a stále se to nelepší. Možná ještě zhoršuje. Takže snad za měsíc budu jako posledně. Zase žlutá.Zase fajn. Ale stále .a.. .

A vodnici ani piercin si nepořídim. Není důvod.

Stále to nemůžu nikomu říct.

Omlouvám se.

SVŮJ BLOG UŽÍVÁM JAKO SKLADIŠTĚ MYŠLENEK A ZÁŽITKŮ, TAKŽE POKUD S TIM MÁTE NĚJAKÝ PROBLÉM, BLOKUJI VÁM IP!

Kdybych zase psala to, co zrovna potřebuju někomu říct- ale stejně to nikomu neřeknu- tak by ta kráva, co jí brzo zablokuju IP adresu napsala něco, co by mě odrovnalo tak na to seru. Kdyby tak brufen zabíral i na bolest psychyckou. No vlastně on zabírá, když ho vemete moc. ^{Muhehehé !}

Dnešním dnem skončila moje kariéra modelky. Nesnááááášim!

Asi si založím novou rubriku- Rovnátka- protože tyhle keci jenom o tom, jaký je to mít lešení v hubě a nemoci jíst oříšky se tam napsto hodí.

Mě třeba sežerte, seřežte nebo co já newim jak ještě tomu říct. Mě to tak ňák jedno. Víte co pšíště udělám? NÍÍÍÍC. Dobrou noc :-p

^{(berte to s rezervou, ono to má hodně skrytých význámů} )

Asi prostě nemám co dělat a taky se strašně nudím + do školy zítra nejdu, tak jsem se dobrovolně přihlásila na práci, který mi trvá již 2 hodiny, a to jsem teprve u 54 komentáře. A hlavně žasnu nad tím, co si o sobě myslíte ! O.o

Budu machrovat, a dávat najenvo, jak strašná jsem vlezdoprdelka. Přihlásila jsem se, že na Autoráku vás rozházím do rubrik. Jo to bude lehké a zábava jsem si říkala. Já hloupá! Zábava to možná je, jen s tou lehkostí to trochu chřadne.

Vážně si myslíte, že patříte do Nesmrtelnosti chrousta, když váš blog je o tom, jaké to je poprvé ve škole, nebo o fotkách vašeho kocoura? Myslíte si, že Nesmrtelnost je vysoká příčka a potencionálního návštěvníka tím nalákáte, ale vážně, jste trochu hloupí. Bude to asi znít, jak jsem strašně dobrá a chytrá, že poznám kam patříte a že jsem Krutovi ukradla tu krásnou práci, ale kdybych byla hnusná, hodim sem odkaz na slečnu, která se právě takto chová. Mnoho z vás si Chrousta zasloužíte. Mnoho zvás je spíše Deníček.

Proč to dělám? Protože si od toho slibuju právě potencionální návštěvnost a strašně se mi líbí to, že patřím do štábistů. A taky prostě nechci být jak většina, že jen sedí a čumí, co jim klub přináší. Víte, ono to nese trochu práce vést něco a hlavně, když si pořád vymýšlíme. A je mi jedno, co si myslíte. Dokud mi nebudete házet vejce do oken ;) .

A dostala sjem svolení, dát vás tam, kam si zasloužíte, takže si stěžujte pak tady na mě. Není zač :-p

Pawjínka si právě hodila sušenku do klávesnice a ten drobek nejde vyndat .

Při pojídání hnusných hranolek a poslouchání mámino nadvání na komáry jsem uvažovala nad tím, jak jsem hnusná na lidi.

Ono si člověk řekně, zítra budu milý. Zítra nebudu mít špatnou náladu a alespon projednou nebudu nenávistně koukat, mluvit a narážet. No jasně. Řekne si to, ale v následujícím dnu ta lehká přátelstká maska prostě nejde nasadit, když vidíte ostatní, v jejiž hlavách kolují ošklivé myšlenky o vás samých, nebo když prostě nemáte náladu se s někym bavit, protože vám ten den umřel kreček.