Co se včera všechno stalo...

18. září 2010 v 12:45 | Pawja aneb AfroGirl |  Události
Pokračování v tědlech článcích. Klidně je neštěte, klidně to nekomentujte. Prostě jen chci, ab to tu bylo napsané. Abych to nemusela jen držet v sobě. Twl debilní kráva jsem že?

Včera se stalo něco hrozného. Řeknu vám celý příběh..

S *ním jsem se skoro bavila. Ráno jsem se mu ve vlaku rozbrečela, že  co čekal jak se budu asi chovat. Akorát mě taktně vyfakoval ale ani mu to asi nedošlo. Pak jsem přišla do třídy a byla skoro v klidu, do té doby, než mě adélka obějmula. To jsem byla v prdeli a rozbrečela jsem se. V průěhu dne jsme se rozbrečela ještě asi tak 1o a to ano, všechno ve škole. Dokonce jsme musela odejít i na záchod, abych se uklidnila a vybrečela tam, pře už se to nedalo snášet ta představa, že o mě všichni vědí že brečím a v duši proklínají *jeho.  Psali jsme si trochu sms, ale přišlo mi to, jak kdybych se já rozešla s ním, on tam byl tak hnusně nekomunikující, že jsem si nadávala, že se mu vůbec snažím psát. Vlezlá debilka akorát ...

Pak kámoška odjela do Mor, kde se s kámošem avila o tom, jak jsme se  rozešli. On mi psal, já napsala jemu. Teda tomu kámošiv. A měl být trénink, kam *on samozřejmě jel, pře neměl taneční a má ho až dnes. A TEN KOKOT KAMARÁD ho zmlátil. Bušil do něj a prej že todle se nedělá apodobný keci, což vypadalo, že já jsem navedla toho kámoše, aby *jemu ublížil! Ale já bych to nikdy nedovolila. Akorát mu ublížil že ho to bolí, akorát ho ztrapnil a zranil *jeho ego.. Kretén.

Pak mi *on volal, jako jestli to myslím vážně, že jsem si na něj zavolala kámoše at ho zmlátí. Nechápala jsem ale zavěsil mi. Vynadala jsme tomu kámošivi, trochu i kámošce že tomu nezabránila. Pak se několik hodin snažila dovolat *jemu, dostala jsme vynadáno od jeho bývalý/možná teď součastný nejlepší partnerce kterou miluje a další ty tvoje píčoviny co nám řikáš abys omámil a začaroval, který tak brutálně fungují a jen někdy je to pravda.. Nic, nikdo mi neodpovídal, všichni na mě srali. Asi si mysleli, že z toho mám fakt srandu..

Raději jsem šla ven s krábou LM. Seděla jsme 2 hodiny na nádraží, sama v tichosti. Myslím si, že jsme ani nebrečela jen otupěle sledoval žáby co tam skákali. Porád jsme jemu psala at mi věří. Nic..Za 2 hodiny jsem vykouřila jen 2 rtx. Ta *jeho výchova a prosba, ať to nedělám byla asi k něčemu a to že *ho miluju mi asi porád zabranuje kouřit. Konečně pak pčijela kánmoška a řekla mi, jak to všechno bylo. Pokud mi do té doby bylo špatně z toho ceého, bylo mi ještě víc. Kokoti at se nepletou do vztahů jiných.

Jenže ten kámoš co ho zmltil to neudělal jen kvůli mě, ale zkustě *mu to vysvětlit, když do něj bušil a nadával mu ještě aj za mě..

hrz

Pak jsme došla domů. Na Icq jsme se s *ním asi pohádala. On byl tak hrozně hnusný! Zlý!. Jak někdo, kdo vám jetšě den předtím dává tak krásně pusy na tvář, píše tak hezky, pusinky a vše najednou takhle se změnit. Chápu, byl hrozně uvlířený ale proč na mě? Nevím jak dlouho jsme si psali a já se snažila vysvětlit, že za to doopravdy nemůřu. Co všechno jsme napsala a jestli jsem mu taky něčím ze slov ublířila. Asi těško, protože i přez to všechno ho miluju. Víc než bych chtěla. Prostě jak blbá cvičená opička..

Nakonec mi řekl, že mi malinkato věří. Že za to nemůžu. Malinkato.. A že možná jednou za nějakou dobu se to urovná. Možná... Až si dostatečně užije zase se svou novou/starou? Až  bude mu hrozit 4 z VK? Až bude jezzdit 26, vědět že já jsem tam někde taky a bude mít chuť na vykouření?.. nebo až si uvědomí, že mě má rád?... Bože. Jsem zlá že si myslím jen tydle věci.

Ale chápu ho, bohužel přez to všechno ho chápu. Zbytečně. Omlouvám se Honey, že si mě někdy potkal. Že jsem musela jít na stejnnou školu jako ty. Že vůbec existuju, protože stejně za to můžu já. Jako vždycky, jako se všema...




Kámoš mi u vodnice řekl : s tebou to musí být těřké vydržet". Kdyby věděl jak mi tím ublířil. Já jsme hodná když někoho miluju. Dokážu udělat cokoliv. 2 Hodiny čekat a nudit se, jen abychom se viděli. Lhát, i  když to z celého srdce nesnášim. Utěšovat i kdyý mě není do smíchu, cokoliv. Ale nikdo to nikdy neocenil. Nikdo.


>U toho šlánku bylo prolito minimum slz, jen hrozný vztek za nespravedlnost tím vládne. A hrozná bolest. Psychická je horší než fyzická, ale stejně se poksim jít si zlomit ruku<

A nepřečetla jsem to po sobě. Nechci. Takže těch chyb si nikdo nevšímejte. Teda pokud to bude řís někdo jiný než Mich a *on. Já bych to teda nečetla. Tydle keci mě nezajímají.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peťka;) Peťka;) | Web | 18. září 2010 v 18:01 | Reagovat

číst tyhle články bolí i mě... a to se mi nic nestalo. vím, jak to dokáže zranit a dobře vím, jak strašně to člověku ublíží...bohužel - nespravedlnost vládne světu a snažit se mluvit do někoho, kdo je takhle zatvrzelej a možná ani nechce poslouchat... to je pak těžký...
doufám, že se to všechno časem (pokud možno co nejdřív) srovná a bude to zase v rámci možností dobrý... drž se...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama