Život po smrti

5. kapitola- Cledus

19. srpna 2008 v 20:59
Po hodně dlouhé době se zase hládím se svou knihou. Pardon za tu přestávku. CHYB SI NEVŠÍMAT, MĚLA JSEM JISTÝ DRUH POTÍŽí..

5.kapitola

Šla jsem poslušně za ním, i když jsme se trochu zdráhala. Popravdě jsme se ze začátku domnívala, že nikam nedojdeme a že tohle je jen taková zkouška, ale když se všude kolem objevily ti lidé, bála jsme se jít mezi ně. Darel byl však neoblomný a i mé ucukávání rukou a snaha vyprostit se z jeho pevného sevření mu nenaznačila, že bych tam ani nechtěla jít.
,,Zavedu tě rovnou v Jesice, protože tady jde právě o ní." řekl, když jsme procházeli kolem první chatky, ze které vyběhl malý chlapec v dlouhé plátěné košili, která mu sahala až po kolena.. Koukl se na nás a pak zase ustrašeně zaběhl domů a začal křičet něco o oblečení.
,,Jo jak chceš." řekla jsme ,,Co to bylo?" zeptám se a ukážu na domek okolo kterého jsme prošli.
,,Myslíš toho chlapce? Místní obyvatel." řekl krátce, protože jsme se procházeli kolem chumlu starých mužů, kteří na nás koukali velice nechápavě. Darel lehce sklonil hlavu a pak jí zase narovnal. Pochopila jsme, že je to pozdrav po té, co ti staříci udělali totéž a tak jsme raději poklonu zopakovala.
,,A co bylo tohle?" zeptala jsme se znova, když jsem zašli za jeden domek a ti staří nám zmizely z z dohledu.

4. kapitola- les

19. srpna 2008 v 20:59
Další kapitolu dávám až po dlouhé době. Vysvětluji to tím, že jsme měla spisovatelskou krizi a nějak mi to nešlo. Tuhle kapitolu jsme tím pádem přepisovala aspoň 3 a tak abych to nepřepisovala tak to už zveřejnim, jinak bych se zbláznila :D

4. kapitola

Pořád jsme šli po cestě. Vypadalo to, že snad nás provede celým lesem protože nikde se neztrácela ani nezužovala. Jako první šel Darel a já asi pět metrů od něj. Slyšela jsme, jak si pobrukuje nějakou veselou melodii, která se mi zdála povědomá ale nedokázala jsme si jí zařadit. Po půl hodinové cestě lesem jsem to už nevydržela a spustila.
,,Dojdeme tam někdy?"
Darel se zastavil a s úsměvem se na mě otočil. ,, Dočkej času."
,,Ale mě už bolí docela nohy, ty sandály totiž nejsou moc pohodlné." doplnila jsme s typicky holčičím hlasem a usadila se na jeden spadlý strom povalující se u cesty.
,,Já myslel že ti je 16. Tak to něco musíš vydržet ne?" zeptal se a přišel blíž ke mě.
,,No to je možná pravda, je mi 16 ale zapomněl si, že poslední 2 roky jsme proležela v posteli." řekla jsme mu a masírovala si chodidla.

3. kaitola- Svět Jesici

19. srpna 2008 v 20:58
Aloha přátelé. Takže je tu pokračování ale předem vás upozornuji, ty mšsta, jak sjou jmenované v článku opravdu existují. Klído se podívejte do map jako já xD

3. kapitola

Když se mi konečně zrak zaostřil a tma opadla, stála jsme na zelené louce. Nebyla jsme ovšem sama vedle mě stál mladík s krátkými hnědými vlasy v oranžovém letním triku a kraťasech. Když se na mě otočil zjistila jsme, že to je Darel ale v tom letním slunci, co na něj dopadalo a v tom lehkém oblečením jsem ho na první pohled nepoznala. Když jsme se podívala na sebe, také jsme byla jinak oblečená, protože nemocniční pyžamo , které jsme měla na svém lůžku se změnilo v krátké zelené letní šaty a na nohou jsme měla sandály.

2. kapitola- Mezisvětí

19. srpna 2008 v 20:58
A hned den na to tu máme pokráčko.. Njn ze začátku mě to vždycky baví :)
Do místnosti se přihnali dvě sestry. Vznášela jsme se jim nad hlavami ale oni měli oči jenom pro to prázdné ležící tělo dole. A pak, najednou byla tma a ticho... Konečně jsem byla nadobro pryč. Mrtvá....

1. kapitola- Smrt

19. srpna 2008 v 20:57
Ležela jsem na posteli nemocničního lůžka a v bolestech koukala do stropu. Takhle jsme trávila všechny své dny už po dobu několika týdnů, co v téhle nemocnici ležím. Dnes to ale bylo jiné. Věděla sem, že dnes už je to naposledy. Poslední den, možná i hodiny, kde mám možnost slyšet ten venkovní šelest aut a občasné zaspávání ptáků. Poslední den, když uvidím slunce, jak skrz záclony na protějším okně prostupuje do pokoje a zanechává ho příjemně teplým. Poslední den, kdy budu marně čekat na zázrak, který mě vyprostí z toho to zlého snu, který nemá probuzení.

O čem to je?

19. srpna 2008 v 20:57
Já wím.. Ani jsme nedokončila tamtu knihu a už zase začínám novou.. Prostě nedokážu dotáhnou věci do konce ale tedka jsem dostala prostě super nápad na knihu. Dostala jsem ho vlastně včera v noci, protože jsme vedla s jedním klukem na icq takvou debatu a potom jsem nemohla usnout, tak jsme si vymyslela novou knihu. Jmenuje se Život po smrti, nebo taky posmrtný život a jak už název napovídá, bude to o tom, co je po smrti. Jako vždycky to bude o dívce ale nebude to tak štastný příběh jako byl ten minulý. Hned na začátku totiž dívka umírá. Další podrobnosti zatím nebudu uveřejnovat, protože pro mě samotnou je ta kniha zatím otevřená a do budoucna moc newím, jak to bude pokračovat. Ale přísahám, že tuto knihu FAKT nekdy dokončím :-)
 
 

Reklama